Přímo v srdci Furth im Waldu naleznete městskou věž. Sídlí zde muzeum, jehož název vystihuje pozici města: Landestormuseum, Muzeum zemské brány. Osudy Furth im Waldu určovala a určuje blízkost zemské hranice mezi Bavorskem a Čechami. Od 11. století, z nějž pochází první písemná zmínka, je Furth im Wald místem obchodu a vojenských střetů i prostorem vzájemného setkávání a poznávání.
Mitten im Herzen von Furth im Wald steht der Stadtturm. Er beherbergt ein Museum, dessen Name die Lage der Stadt widerspiegelt: das Landestormuseum. Das Schicksal von Furth im Wald wurde und wird durch die Nähe der Landesgrenze zwischen Bayern und Böhmen bestimmt. Seit der ersten schriftlichen Erwähnung im 11. Jahrhundert ist Furth im Wald ein Ort des Handels und der kriegerischen Auseinandersetzungen, aber auch ein Ort der gegenseitigen Begegnung und des Kennenlernens.
Po ničivém požáru města v roce 1863 byla věž přestavěna v novogotickém stylu. Můžete ji navštívit a prohlédnout si výstavu místního muzea „Domov ‒ hranice ‒ drak“, která ukazuje vzájemný vztah mezi historií města a hranic a jejich vliv na historii lidové hry Drachenstich (Skolení draka). Drachenstich je jednou z nejstarších dosud provozovaných lidových her v Německu a významnou kulturní událostí pro celý region. Je součástí německého nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
První zmínka o Furth im Waldu (postaru česky též Brodu nad Lesy) pochází již z roku 1086, kdy císař Jindřich IV. daroval několik vesnic, včetně dnešního Furthu, řezenské kapitule. Původní staroněmecký název „Vurte“ naznačuje, že se ves nacházela u brodu přes řeku Chamb, což z ní dělalo klíčové místo obchodních i vojenských tras do Čech.
V roce 1300 se Furth im Wald stal celní stanicí a v roce 1332 městem. O necelé století později, v roce 1426, Furth během svých výpadů do pohraničí zničili husité. V roce 1470 zde byla založena jedna z nejstarších bavorských hraničních obranných jednotek. Ale ani ta nemohla zabránit pustošení švédských vojsk v 1. polovině 17. století za třicetileté války.
K rozvoji města přispěla od roku 1861 i železnice. O dva roky později velkou část města zpustošil požár. Za druhé světové války zůstal Furth im Wald ušetřen až do dubna 1945, kdy město zasáhly americké nálety. Díky zásahu starosty Hörmanna se většinu obranných jednotek podařilo odsunout, což americké armádě umožnilo vstoupit do města bez větších bojů.
Po válce sloužil Furth im Wald jako tranzitní tábor pro více než 700 tisíc vysídlených německy mluvících obyvatel Československa. V roce 1964 byl znovu otevřen silniční hraniční přechod přes Folmavu. Byl jedním z pouhých čtyř míst, na nichž bylo možné legálně překročit hranici mezi západním Německem a Československem; samozřejmě pokud člověk patřil mezi vyvolené, kteří získali vízum a povolení k cestování. Po pádu železné opony byly v roce 1990 odstraněny hraniční bariéry a po vstupu České republiky do schengenského prostoru v roce 2007 skončily i hraniční kontroly mezi Německem a Českem.
Der Turm wurde nach dem verheerenden Brand der Stadt im Jahr 1863 im neugotischen Stil wiederaufgebaut. Sie können ihn besichtigen und die Ausstellung des örtlichen Museums „Heimat – Grenze – Drache“ besuchen. Sie zeigt die wechselseitige Beziehung von Stadtgeschichte und Grenzgeschichte und wie sich diese auf die Geschichte des Drachenstichs auswirkt, auf. Der Drachenstich ist eines der ältesten noch ausgeübten Volksschauspiele in Deutschland und ein wichtiges kulturelles Ereignis für die gesamte Region. Der Drachenstich ist Teil des Immateriellen Kulturerbes Deutschlands der UNESCO.
Die erste Erwähnung von Furth im Wald (im Altböhmischen auch Brod nad Lesy genannt) geht schon auf das Jahr 1086 zurück, als Kaiser Heinrich IV. einige Dörfer, darunter das heutige Furth, dem Regensburger Domkapitel schenkte. Der ursprüngliche althochdeutsche Name „Vurte“ weist darauf hin, dass das Dorf an der Furt über den Fluss Chamb lag, was es zu einem wichtigen Ort auf den Handels- und Militärstraßen nach Böhmen machte.
Furth im Wald wurde 1301 eine Zollstätte und 1332 eine Stadt. Im Jahr 1426 wurde Furth im Wald von den Hussiten bei ihren Raubzügen ins Grenzgebiet zerstört. 1470 wurde hier die älteste bayerische Landwehrorganisation gegründet. Doch auch diese konnte die Verwüstungen durch schwedische Truppen in der ersten Hälfte des 17. Jahrhunderts während des Dreißigjährigen Krieges nicht verhindern.
Auch die Eisenbahn trug ab 1861 zur Entwicklung der Stadt bei. Zwei Jahre später wurde ein großer Teil der Stadt durch einen Großbrand verwüstet. Während des Zweiten Weltkriegs blieb Furth im Wald bis April 1945 verschont. 1945 wurde die Stadt von amerikanischen Luftangriffen getroffen. Dank der Intervention von Bürgermeister Hörmann wurden die meisten Verteidigungstruppen abgezogen, so dass die amerikanische Armee ohne größere Kämpfe in die Stadt eindringen konnte.
Nach dem Krieg diente Furth als Durchgangslager für mehr als 700.000 vertriebene deutschsprachige Einwohner der Tschechoslowakei. Im Jahr 1964 wurde der Straßengrenzübergang über Folmava wiedereröffnet. Es war einer von nur vier Orten, an denen man die Grenze zwischen Westdeutschland und der Tschechoslowakei legal überqueren konnte, vorausgesetzt natürlich, man gehörte zu den wenigen Auserwählten, die ein Visum und eine Reisegenehmigung erhielten. Nach dem Fall des Eisernen Vorhangs im Jahr 1990 wurden die Grenzsperren entfernt, und nachdem die Tschechische Republik 2007 dem Schengen-Raum beigetreten war, endeten auch die Grenzkontrollen zwischen Deutschland und der Tschechischen Republik.
