Pomník s velkou pískovcovou sochou Jana Sladkého Koziny se na Hrádku tyčí od roku 1895. Kozinovi příznivci jej vybudovali k 200. výročí jeho popravy. Přes 3 metry vysoká socha představitele chodské rebelie se strážním psem drží v rukou chodské symboly – čakan a listinu s královskými privilegii. Právě za ně Chodové pod Kozinovým vedením odvážně, i když neúspěšně, bojovali.
Das Denkmal mit einer großen Sandsteinstatue von Jan Sladký Kozina steht seit 1895 in Hrádek. Kozinas Anhänger errichteten es zum Gedenken an den 200. Jahrestag seiner Hinrichtung. Die über drei Meter hohe Statue des Repräsentanten des Chodenaufstandes mit einem Wachhund trägt die Symbole der Choden – einen Čakan (eine Bergaxt) und eine Urkunde mit königlichen Privilegien. Gerade für diese kämpften die Choden unter der Führung von Kozina tapfer, wenn auch erfolglos.
Autorem návrhu pomníku byl sochař František Hošek a sochu vytesal Čeněk Vosmík. Slavnostního odhalení se osobně účastnil i Alois Jirásek, který Kozinu pomohl proslavit velmi úspěšným románem Psohlavci. Pamětní listina uložená v základech uvádí, že pomník má prostým lidem připomínat, čeho jsou schopni, jejich kořeny, tradice i odhodlání bránit českou zem a řeč.
K těmto hodnotám upínali svou naději i účastníci mohutného Holdu Chodska armádě i státu, který se na Hrádku uskutečnil 3. července 1938, jen pár měsíců před rozbitím Československa. I když měl vrch Hrádek původně připadnout Německu, českým úřadům se podařilo vyjednat posun hranice, takže zůstal na půdě Říšského protektorátu Čechy a Morava a válku bez úhony přečkal.
Das Denkmal wurde von dem Bildhauer František Hošek entworfen und von Čeněk Vosmík geschaffen. An der Enthüllungszeremonie nahm auch Alois Jirásek persönlich teil, der Kozina mit seinem sehr erfolgreichen Roman „Psohlavci“ zu Ruhm verhalf. In diesem, in den Fundamenten hinterlegten Gedenkdokument, heißt es, dass das Denkmal das einfache Volk daran erinnern soll, wozu es fähig ist, an seine Wurzeln, seine Traditionen und seine Entschlossenheit, das tschechische Land und seine Sprache zu verteidigen.
Diese Werte waren auch die Hoffnung der Teilnehmer an der gewaltigen Huldigung der Armee und des Staates im Chodenland, die am 3. Juli 1938 auf dem Hrádek stattfand, nur wenige Monate vor der Zerschlagung der Tschechoslowakei. Obwohl der Hügel Hrádek ursprünglich zu Deutschland gehören sollte, gelang es den tschechischen Behörden, eine Grenzverschiebung auszuhandeln, so dass er auf dem Boden des Reichsprotektorats Böhmen und Mähren verblieb und den Krieg unversehrt überstand.