Slapstick se setkává s mohutným zvukem: Buster Keaton v kostele sv. Josefa Slapstick trifft Klanggewalt: Buster Keaton in der Josefskirche

V pátek 17. října se kostel sv. Josefa ve Weidenu opět promění v kino z 20. let minulého století. Na velkém plátně se bude promítat první celovečerní film Bustera Keatona „The Three Ages“ („Tři věky“) z roku 1923. Keaton v něm vypráví o lásce – velmi vtipně a beze slov – ve třech epochách: od doby kamenné přes starověký Řím až po divoká dvacátá léta. Vizuální komika „muže s nehybným obličejem“ rozvine svůj plný půvab, když je doprovázena živou hudbou. O to se opět postará Alexander Pointner, kostelní hudebník v mnichovské čtvrti Westend a uznávaný odborník na improvizaci k němým filmům. Již několik let doprovází tuto sérii akcí v Josefskirche svou fantazií, citem pro dramaturgii a zvukovou plností. Sérii organizuje odborná komise „Kirchenmusik“ (církevní hudba), která tak ukazuje, jak lákavě lze spojit sakrální prostor a filmové umění. Na mohutných Eisenbarthových varhanách Pointner proměňuje obrazy na plátně v zvukové krajiny, které působí někdy zářivě a komicky, jindy poeticky a vážně – přesně tak, jak to kdysi předpokládala velká éra němého filmu. Tak se setkávají dvě umění, která dělí celé století: rané kino, které si nikdy nedokázalo představit život bez hudby, a varhany jako královna nástrojů. Pro návštěvníky je to zážitek, který působí nostalgicky a zároveň překvapivě moderně.

Am Freitag, 17. Oktober verwandelt sich die Weidener Josefskirche wieder einmal in einen Kinosaal der 1920er-Jahre. Auf der Großleinwand flimmert Buster Keatons erster abendfüllender Spielfilm „The Three Ages“ / „Die drei Zeitalter” aus dem Jahr 1923. Keaton erzählt darin von der Liebe – urkomisch und wortlos – in drei Epochen: von der Steinzeit über das alte Rom bis in die wilden Zwanziger. Die visuelle Komik des „Mannes mit dem unbewegten Gesicht“ entfaltet ihren vollen Reiz, wenn die Musik live dazu entsteht. Dafür sorgt erneut Alexander Pointner, Kirchenmusiker in München Westend und ausgewiesener Experte für die Improvisation zu Stummfilmen. Seit mehreren Jahren begleitet er diese Veranstaltungsreihe in der Josefskirche mit Fantasie, Gespür für Dramaturgie und klanglicher Fülle. Organisiert wird die Reihe vom Sachausschuss „Kirchenmusik“, der damit zeigt, wie reizvoll sich sakraler Raum und Filmkunst verbinden lassen. An der mächtigen Eisenbarth-Orgel verwandelt Pointner die Leinwandbilder in Klanglandschaften, die mal schillernd und komisch, mal poetisch und getragen wirken – ganz so, wie es die große Ära des Stummfilms einst vorsah. So begegnen sich zwei Künste, die ein Jahrhundert trennt: das frühe Kino, das nie ganz ohne Musik gedacht war, und die Orgel als Königin der Instrumente. Für die Besucherinnen und Besucher wird daraus ein Erlebnis, das zugleich nostalgisch und überraschend zeitgemäß wirkt